Altaj 2018

Besedu na kterékoli z témat na tomto webu v rozsahu 60-150 minut je možné zorganizovat kdykoli po dohodě s pořadatelem.

Altaj mne přitahoval uľ spoustu let. Od roku 2014 jsem se pomalu vrátil k vodě, na kterou nebyl v dobách intenzivního hasičského závodění prostor, a postupem času se stal "testovačem" lodí Hrab. https://www.hrab.cz/cs/home/

S kataraftem Drake https://www.hrab.cz/cs/portfolio-item/nafukovaci-kataraft-drake/ jsem sjel v roce 17 řeku Sob na Polárním Uralu, kousek Leny a Bajkalu a hlavně pak Oku ve Východním Sajanu. Na Katuň, která byla původně v plánu jsem vyrazil aľ o rok později.

Cesta přes Mukačevo, Charkov, Bělgorod do Novosibirska a Bijska byla poněkud zdlouhavá, ale zase zajímavá. Pak uľ marąrutkou do Gornoaltajska a dále na řeku. Startoval jsem pod vesnicí Justik a po řece Kokse se po padesáti kilometrech sjezdu dostal k soutoku s Katuní. Po ní pak za ąest dní plavby do Us» Semy - celkem tedy zhruba 400 kilometrů po vodě.

Pak stopem na jih po Čujském traktu do Čibitu. Na osmnáctikilometrovou peřej Maľoj jsem se sám pustit nemohl, ale aspoň jsem si ji vychutnal ze břehu při plánování příątí akce. Ovąem i turistika v barvách podzimního Altaje byla kouzelná!

Sjezd Čuje se omezil na cca stokilometrový úsek z Čibitu po soutok s Katuní. Jednu peřej na Čuji jsem projel nalehko, jednu přenesl a jednu na Katuni proplaval. Poznal pár nových kamarádů z řad ruských vodáků a pokochal se úľasným koutem světa, kde jsem snad nebyl naposledy.